Domů
Oba státy patří mezi více než 20 amerických států, které v posledních letech schválily zákony zakazující účast sportovcům, kteří se narodili jako biologičtí muži, ve školních a univerzitních ženských týmech.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu se očekává do léta 2026 a může mít zásadní dopad na interpretaci zákona Title IX, který od roku 1972 zakazuje diskriminaci na základě pohlaví v oblasti veřejného vzdělávání a školního sportu. Podle některých právníků bude verdikt precedentem, který určí, zda státy mohou určovat pravidla podle biologického pohlaví, nebo musí respektovat genderovou identitu jednotlivců.
Téma se stalo politickým symbolem. Prezident Donald Trump opakovaně vystupuje proti účasti transgender sportovkyň v ženských soutěžích. Již během své volební kampaně apeloval na zákaz transgender sportu ve školách a na univerzitách a v únoru tohoto roku vydal prezidentský dekret, který omezuje financování vzdělávacích institucí, jež nerozlišují sportovní týmy podle biologického pohlaví.
Jedním z výrazných momentů bylo nedávné rozhodnutí Univerzity v Pensylvánii (UPenn), která oznámila, že transgender sportovkyně nebudou mít přístup do ženských týmů. Univerzita současně uvedla, že si uvědomuje nerovnost, které čelili někteří studenti, a že do budoucna zavede jasnější pravidla. Americká ministryně školství Linda McMahonová označila dohodu s UPenn za „velké vítězství pro ženy a dívky“ a dodala, že ženský sport musí být chráněn.
Zatímco zastánci omezení tvrdí, že jde o ochranu férové soutěže a biologických žen, kritici argumentují, že zákazy transgender sportovkyň jsou diskriminační a porušují základní občanská práva.
Zdroj:
