Martin Frýdek je pokračovatelem slavného rodu. Jeho táta byl u nejúspěšnějších sezon Sparty a společně s Horstem Sieglem vytvořili nezapomenutelnou dvojici, deptající kdejakou obranu. Junior se ovšem nepotatil a místo ofenzivních choutek u něj převládly, nebo mu je možná vnutili trenéři, ty obranné. Proto se v Liberci a později i na Letné většinou stavěl na levý kraj defenzivní řady. Odtud podnikal útočné výpady a občas i skóroval.
Byly to vesměs krásné góly z delší vzdálenosti, při nichž srdce zaplesalo. Frýdkův soupis statistik ve sparťanském dresu se zastavil na 147 zápasech, ve kterých vstřelil 10 gólů a na 19 přihrál. To na levého beka není vůbec špatné, i když někdy se osmadvacetiletý hráč objevoval i na pozici defenzivního záložníka.
Oproti hezkým číslům ovšem stojí herní projev Frýdka mladšího. V liberecké éře byl skutečně jedním z nejlepších levých obránců v lize. Brousil postranní čáru, centroval, přihrával, přitom stačil plnit i obranné povinnosti. Po návratu na Letnou, kde fotbalově vyrostl, se ovšem něco jakoby zaseklo. Frýdkův progres se zastavil a zdálo se, jako by mu "stačilo", že hraje ve Spartě a už nemusí tolik makat.
Vyústilo to ve vypadnutí ze základní sestavy a posedávání na střídačce. To fotbalista se slavným jménem těžce nesl a spekulovalo se o tom, že si chce vytrucovat odchod z klubu. Ten nakonec nenastal a při obvyklé rotaci trenérů ve Spartě střídavě Frýdek hrál a zahříval lavici. To se mělo stát i v momentě, kdy na Letnou z Jablonce dorazil Matěj Hanousek.
Hotový hráč měl vyztužit obranu a na jejím levém okraji prohánět soupeře. Očekávání se ovšem nepodařilo naplnit stoprocentně, a tak přišla další šance pro Frýdka. Na chvilku ho ještě v době experimentálního působení Václava Jílka vystřídal Dávid Hancko, ale potom se už "Frýďas" opět vrátil do sestavy.
V ní pak dosáhl na svou poslední trofej ve Spartě, pohár. Právě tohle utkání však přesně ukázalo to, proč možná nebyl důvod s Martinem Frýdkem prodlužovat smlouvu. Jeho disciplinární zkraty si totiž klub, který pomýšlí na evropské poháry, nemůže dovolit. Levý obránce neměl finále MOL Cupu vůbec dohrát, protože měl za úmyslné šlápnutí na protihráče dostat červenou.
Nebylo to poprvé a určitě ani naposled, kdy Frýdek neudržel nervy na uzdě a málem tak oslabil svůj tým v důležitém okamžiku. Jistě, to dělal třeba i Tomáš Řepka, ale u něj byla přidaná hodnota daleko větší než u syna sparťanské legendy.
Frýdek by rád do zahraničí. Snad mu to vyjde. Za svou píli, dravost a nasazení si to rozhodně zaslouží. Aby uspěl, bude muset ubrat ze své agresivity. Za hranicemi nebudou brát ohled na to, že jeho otec sbíral na Letné tituly a patřil mezi důležité hráče reprezentace, s níž má stříbro z EURO 96.