Pěsti v Lucerně budou. Galavečer ale čeká boj o další existenci

Matouš Rajmont, promotér tradičního galavečeru v Lucerně | Foto: Archiv M. Rajmonta

Galavečer profesionálního boxu a K1 v pražské Lucerně se navzdory koronavirové krizi uskuteční i letos. Dvanáctý ročník tradiční akce, která je známá svojí jedinečnou atmosférou, byl letos několikrát blízko tomu, aby se poprvé od roku 2009 nekonal. Promotér a hlavní organizátor Matouš Rajmont se ale rozhodl, že i když bude Lucerna bez diváků a ochuzena právě o proslulou atmosféru, nenechá ji ani tentokrát padnout.

Že by byla škoda letos Lucernu odpískat, o tom svědčí její nadupaná startovka. Nad tou samozřejmě ční dlouho očekávaný hlavní zápas, kdy se proti sobě postaví dva špičkoví boxeři Vasil Ducár a Václav Pejsar. V K1 se pak do ringu vrátí Lucie Mudrochová v zápase proti Tereze Dvořákové, chybět nebudou Daniel Vencl a Roman Kracík, Martin Parlagi, Michal Dufek a další.

Ducár vs. Pejsar, Lucerna 2020 / Foto: Galavečer Lucerna 2020

„Paradoxně je to letos nejsilnější obsazení, jaké jsme kdy v Lucerně měli,“ říká Matouš Rajmont. Ten letos řeší kromě tradičních starostí okolo organizace a zápasů jednu novinku, na které bude Lucerna závislá – Pay-Per-View (PPV). Tedy živý přenos na internetu, který si diváci mohou od dnešního dne kupovat na www.boxvlucerne.cz. Cena PPV je 250 Kč.

Hlavní mozek i srdce galavečeru Matouš Rajmont se s námi podělil o to, jaké to je připravovat Lucernu v době koronavirové. A kolik se musí prodat PPV, aby Lucerna nepadla.

Je v tuto chvíli už opravdu definitivně jasné, že se Lucerna letos 29. prosince uskuteční?

Ano, Lucerna se uskuteční. Teď už nás nic nezastaví, snad jen že by se v tu dobu zavedla nějaká opatření, která by naprosto znemožňovala setkávání lidí. To už by se pak nedalo nic dělat. Ale i kdyby byly restrikce tak, jak jsou teď, tak prostě Lucernu uděláme. Samozřejmě to nebude vypadat tak, jak bychom si to v ideálním případě představovali, nebudou případně diváci, nebude taková show a atmosféra, ale co se týká zápasů, tak tam se nic nezmění.

Dá se letošní ročník označit za nejtěžší, co jste zatím pořádal?

To se dá takto těžko říct. První Lucerna byla těžká, protože jsme nevěděli, do čeho jdeme, jestli se to povede, jestli přijdou lidi. Dnes už si to málokdo umí představit, ale bylo to v době, kdy na bojové sporty nechodilo moc lidí. Další ročníky pak zase byly těžké v tom, že jsme se neustále posouvali, chtěli jsme galavečery vylepšovat, nestagnovat. A byl na nás tlak i od fanoušků, které jsme získávali a kteří od nás také chtěli stále víc. To se promítalo do stále větších nákladů. Utráceli jsme za věci, které by nás před tím ani nenapadly, ale teď jsme je chtěli.

Pak se v roce 2017 stala tragédie, kdy mého společníka Miroslava Peka v létě přejelo auto a on zemřel. To byla strašně těžká Lucerna. Nevěděli jsme, jestli ji dělat, nebo ne. Už kvůli tomu, že jsme měli nějak rozdělenou práci, která spadla na mě a můj tým. Hrozně náročné to samozřejmě bylo také emočně. A když už jsme se i přes tohle dostali a všichni nás plácali po ramenou, jak je skvělé, že jedeme dál, tak přišel koronavirus. A je to zase těžké.

Ale říct, že je to letos nejtěžší, to nemůžu. Rozhodně jde o nejnáročnější Lucernu, co se týká zajištění partnerů. Celá řada z nich je na tom špatně, mnozí bych dokonce spíš řekl, že jsou s prominutím v prd*li.

Matouš Rajmont, Foto: Archiv Matouše Rajmonta

Bylo během roku někdy na stole, že se na to nakonec vykašlete a Lucerna se zruší, nebo odsune?

Hele, tohle je na stole každou noc mezi druhou a třetí hodinou, když si dávám další Stilnox. To mě napadají myšlenky typu „Že já jsem se na to nevys*al.“ Ale teď už jsem ve fázi, kdy to nejde zastavit. Takže se ráno znovu nakopnu a bojuju dál. Mám naštěstí takovou buldočí povahu, že když se do něčeho zakousnu, jen tak nepustím. A furt si říkám, že kdyžtak ještě můžu prodat auto, abych nebyl jako jeden nejmenovaný promotér jedné nejmenované organizace a nenechal po sobě dluhy.

Jak tedy zvládáte Lucernu financovat? Auto, předpokládám, ještě máte.  

Hlavně díky mnoha skvělým lidem, kteří se rozhodli mi pomoct. Já jsem strašně vděčný za to, kolik z nich mi najednou vychází vstříc. Zápasníci mi říkají: „Hele, tak ten honorář holt nebude takový, jako býval.“ A to jsou i oni bití na tom, že nejspíš nebudou diváci, protože v minulých letech jsem jim dával k dispozici vstupenky k VIP stolům, které si mohli prodat a mít z nich také zisk. To letos není. Jejich vstřícnost je o to krásnější. Oni sami mi říkají, že holt letos nebude ta výplata nic moc a domluvíme se příště, sami si pro sebe také shánějí sponzory. Třeba Láďa Říha mi řekl, že se letos klidně vzdá honoráře, jenom ať může zápasit. A to není žádný borec, který by si zápasením vydělával nějaké velké peníze, aby mu teď nechyběly.

Ale nejsou to jenom zápasníci. Přišla mi třeba SMS od moderátora Michala Frabši: „Ahoj Matouši, Lucerna je pro mě obrovská srdcovka. Když bude potřeba, tak letos samozřejmě bez nároku na honorář.“ Rozhodčí Pavel Hynek to samé. Vstříc nám vyšla i Lucerna. Celkově se nám díky všem těmto lidem a jejich skvělému přístupu náklady hodně snižují.

Náročná ale musí být také nejistota, která panuje ohledně vládních opatření, ne? Nikdo dnes neví, co nakonec bude nebo nebude na konci roku povoleno…

Bude to ještě velké dobrodružství a adrenalin. Třeba vůbec nevím, co budu dělat, když například 25. prosince najednou vláda povolí nějaký určitý počet diváků na akcích. Jasně, bylo by to super. Ale vezměte si, že den před tím je Štědrý den, 25. a 26. jsou svátky, 27. je neděle, a pak zbývá jeden jediný pracovní den. A během toho bych musel zajistit VIP stoly, catering, ozvučení pro diváky a podobně.

Ten samý den, tedy 28. prosince, máme navíc vážení. To se bude konat na Václaváku v Goldfingers, které je mimochodem také zavřené a přesto nám hrozně pomáhají. Jsou jedním ze zásadních partnerů a věnovali navíc sto tisíc korun pro vítěze zápasu Ducár versus Pejsar.

Celkově je to prostě punk a velká výzva.

Matouš Rajmont, Foto: Archiv Matouše Rajmonta

Umíte si představit, jak bude Lucerna vypadat bez diváků? Protože to je zatím asi nejvíc pravděpodobný scénář.  

Vlastně ne, vůbec nevíme, do čeho jdeme. Ten galavečer bude, ale jak se budeme cítit v prázdné Lucerně bez diváků, to vážně nevím. Je ale jasné, že ji uděláme, a to bude v Lucerně. Mohl jsem si samozřejmě koupit vlastní ostrov jako Dana White a UFC, ale Žofín už byl obsazenej.

A pokud by se nakonec povolilo nějaké omezené množství diváků, co pro vás vlastně bude prioritou? Klasická místa, nebo právě zmíněné VIP stoly?

Budou to určitě VIP stoly. A to ne, že bych chtěl nějak degradovat ostatní diváky. Oni vědí, že pro ně děláme maximum a že řešíme, jak jim i v téhle době nabídnout tradiční večer bojových umění, i když netradiční cestou. Ale VIP stoly, to jsou partneři, kteří nám umožnili, aby se ten galavečer vůbec konal. A aby se všichni ostatní mohli dívat prostřednictvím Pay-Per-View.

Právě PPV je novinkou, která ale bude letos dost zásadní. Jaké s ní máte zkušenosti?

Jednak jsem divákem a uživatelem PPV. Vždy, když můžu, tak si ho kupuju a sleduju, protože mám mimo jiné pocit, že tím pořadatele podpořím. Tak jako třeba Oktagon. Je to rozhodně skvělý nástroj, zvlášť v této době. Samozřejmě to má svoje nevýhody. Pro nás v Lucerně vždy byla zásadní atmosféra, dress code v duchu 30. let, to samé zahájení, muzika. PPV tohle neumožňuje. A když řeknu třeba svojí mámě, že se bude moct dívat přes PPV, tak netuší, jak by se mohla koukat přes doručovací službu…

Jako pořadatel ale nemám s PPV žádnou zkušenost. Takže teď absolvuju mnoho a mnoho schůzek, kde řeším věci, kterým jsem dřív nerozuměl, a teď se je učím. Ale v tomhle nechci nic podcenit, protože PPV je pro nás letos naprosto zásadní. Je pravda, že si v tom připadám trochu jako testovací koník, protože mi všichni pořadatelé teď říkají: „Hele uvidím, jak ti to vyjde, a když to bude fungovat, tak to uděláme na svojí akci také.“ My ale nemáme na výběr.

Berete si i vy ponaučení z předchozích nezdarů, které se nevyhnuly právě Oktagonu?

Jasně. Oni chudáci vychytali dobu, kdy tady ještě nebyly vůbec žádné zkušenosti s PPV. Takže si to trochu vyžrali, ale teď se jim to myslím už na Oktagon 18 povedlo dobře. Musím říct, že jsem to sledoval, stejně jako další promotéři budou sledovat mě na konci roku. A také s Ondrou Novotným probíhají jednání, jestli nejít i do společného PPV, kdy by se Lucerna vysílala i na Oktagon TV v rámci nějakého procentuelního dělení zisku. Ale to se ještě uvidí.

A co tedy děláte pro to, aby nenastaly výpadky, nebo aby byl přenos opravdu kvalitní a bez chyb?

No kromě toho, že tomu věnujeme spoustu času, tak na tom také nešetříme. Protože já si nemůžu dovolit, aby se to nepovedlo, aby něco nefungovalo. Tím by Lucerna skončila. Takže takhle sedím na schůzce k PPV a ten technik mi říká: „Mohlo by se stát, že se tohle pokazí.“ A já mu okamžitě odpovídám: „Kolik to bude stát, aby se to v žádném případě nestalo?“ Odpověď je třeba 20 tisíc a já je okamžitě odsouhlasím. Chybu si prostě nemůžeme dovolit.

Výnos z PPV rozhodne o tom, jestli budeme ve ztrátě, na nule nebo třeba i něco za svoji práci dostaneme. Naši skvělí partneři nám hodně pomohli, ale tím se pokryly náklady. Ozvučení, nájem, soustu dalších položek. Utratili jsme třeba peníze za bigboardy, což bylo svým způsobem zbytečný, protože diváci nebudou. Takže úplně na rovinu, my tady teď bojujeme nejen o letošní Lucernu. Ta se uskuteční. Ale bojujeme hlavně o Lucernu příští rok a v dalších letech. Protože buď nás PPV zachrání a my pojedeme dál, nebo nás to položí.

Můžete říct, jaké je to „magické“ číslo prodaných PPV, které bude tím rozdílem mezi úspěchem a neúspěchem?

Jasně. To číslo jsou tři tisíce prodaných PPV. V tu chvíli jsme si na sebe vydělali a můžeme být spokojení. Rád bych také dodal, že jsme se rozhodli dát 30 procent z výnosu PPV zápasníkům. Protože i díky nim se letos v Lucerně sejdeme, a oni si to zaslouží. Víte, já letos na Lucerně fakt nechci vydělat. Já si jenom přeju, aby to proběhlo všechno v pořádku a já si mohl dát 30. prosince v klidu panáka.