Domů
Tři hlavní favorité se buď ukázali v plné síle nebo alespoň částečně odkryli své karty. Data z wattmetrů, která mají dnes často větší váhu než oči komentátorů, mluví poměrně jasně.
V závěrečném stoupání na Valmeinier během 7. etapy Dauphiné předvedl Tadej Pogačar výkon, který lze bez nadsázky označit za skvělý. Podle dat analytické skupiny Naichaca a výpočtů serveru Climbing-Records produkoval Slovinec průměrně 6,53 W/kg po dobu 39 minut a 31 sekund, přičemž v rozhodující útočné fázi dosáhl až na 6,74 W/kg po dobu 28 minut. Po zohlednění nadmořské výšky se tyto výkony přepočítávají na 6,84–7,11 W/kg.
A předchozí klíčová etapa, v níž Pogačar rozhodl o žlutém dresu? Jonas Vingegaard sice v cílovém stoupání do Combloux předváděl výkon 6,32 W/kg po dobu 34 minut, a i jeho intenzivnější nástupy v závěrečné části Dauphiné se pohybovaly kolem 6,66 W/kg, jenže na rozdíl od Pogačara postrádaly onen explozivní 'overdrive'. Pogačar totiž podle dostupných údajů zvládl 7,21 W/kg po dobu 19 minut a 50 sekund.
V přímém porovnání na stejných pasážích – například právě v Combloux – tak Slovinec svému rivalovi nadělil výkonnostní rozdíl odpovídající kolem 0,5 wattu/kg, což se ve vrchařském závodě může přetavit v zisk právě více než minuty.
Evenepoel? Belgičan se během Dauphiné musel spokojit s rolí reaktivního závodníka. V časovce sice prokázal tradičně silné nohy a v horských etapách držel solidní tempo, ale chyběla mu schopnost akcelerovat v důležitých pasážích. Data jeho výkonu nejsou zdaleka tak výmluvná jako u zbytku velké trojky – pravděpodobně kvůli méně agresivnímu průběhu a spíše defenzivní taktice Quick-Stepu. Sám přiznal, že po dlouhé rekonvalescenci po těžkém prosincovém zranění není ve stoprocentní formě. Svou pozici ve 'Velké trojce' přepustil v konečném pořadí Florianu Lipowitzovi, se ztrátou 1:50 na Pogačara byl až pátý.
Důležitý je však kontext: podobné hodnoty jako letos na Dauphiné měly vítězné výkony Pogačara z Tour de France 2024, kde rovněž dosahoval 6,8–7,0 W/kg ve stoupáních delších než 30 minut. Vingegaard tam dokázal držet krok díky maximální efektivitě a vytrvalosti, ale letos v červnu se ukázalo, že ve výkonových špičkách zůstává pozadu.
Z toho lze vyvodit několik závěrů. Za prvé, etapák Dauphiné v roce 2025 velmi pravděpodobně přesně ukázal, kdo bude určovat tempo v horách na Tour – a tím jezdcem je jednoznačně Tadej Pogačar. Nejenže předváděl skvělé výkony, ale zároveň působil velmi jistě. Za druhé, Jonas Vingegaard ukázal solidní výchozí formu, ale jeho strop zatím nestačí na to, aby Pogačara izoloval nebo přetlačil v rozhodujících momentech. A za třetí, Remco Evenepoel je sice stále v elitní skupině, ale bez známek explozivní formy, kterou by potřeboval k ohrožení Pogačara a Vingegaarda.
Zbývá jediná neznámá – dokáže si Pogačar tuto formu udržet i v třítýdenním rytmu Tour? Pokud ano, letošní Dauphiné nebylo jen generálkou, ale rovnou předehrou k dalšímu dominantnímu koncertu.
Zdroj:
