Sportovní ředitel Sparty působí jako velký tajnůstkář, který dělá všechno v utajení a někdy bez rozmyslu. Jak ovšem Rosický nyní ukázal, všechny jeho kroky mají opodstatnění, které si jen nepochopitelně do poslední chvíle, někdy i po ní, nechává pro sebe.
Tím dokázal fans naštvat v případě odchodu Costy, trochu méně při neprodloužení smlouvy Martinu Frýdkovi a naprosto při nepodepsání Kangy. Malý Mozart však měl všechno dobře promyšlené a zkonzultované s tím jediným, který by měl do sestavování týmu mluvit, trenérem Kotalem. Alespoň to tak podle Rosického slov bylo.
Moc by se tomu chtělo věřit, ale je veřejným tajemstvím, že na Letné rozhodují o fotbalových věcech i lidé, kteří sportu vůbec nerozumějí, mají však poradní hlas u Daniela Křetínského. Jestli se tohle postupně daří bývalé hvězdě Arsenalu bořit, je to jen dobře a může to přinést pouze progres.
Rosický má totiž jasnou vizi, která u dříve obávaného klubu tolik chyběla. Hráč se zkušeností z Německa a Anglie zřejmě dobře poslouchal a díval se, když zjišťoval, jak velkokluby, jejichž členem byl, fungují. Počátky na Spartě sice vypadaly rozpačitě, navíc ani výběr trenérů se "Rosovi" úplně nepovedl, ale koronavirová pauza vše změnila.
Přišel kouč, který má o Spartě přehled jako málokdo, u hráčů si umí získat respekt a dokonce je "přinutit", aby je zase začalo bavit vyhrávat. Kdo ovšem čekal, že se sportovní ředitel poveze na úspěchu týmu, musel být překvapen. Rosický si odpustil jakákoliv velká slova o obrození jeho milovaného klubu, nebo návratu k úspěšným letům.
Místo toho vyděsil fanoušky tím, kolik hráčů najednou ze Sparty nechal odejít. Když to byli ti, kteří za velkou smlouvu jen vysedávali na lavičce a ani neměli tendenci na tom něco změnit, fanoušci jásali. Ben Haim, Kaya, Mandjeck odešli zadarmo a nikomu nechybí.
Horší to bylo ve chvíli, kdy se objevila zpráva o neprodloužení smlouvy pro obránce Costu. Za sedm let v klubu se totiž stal oblíbencem sparťanských podporovatelů, kteří si cenili jeho klubismu, zápalu a ochoty nechat na trávníku vše. Na sociálních sítích to vřelo a to měl ještě přijít odchod Frýdka a nakonec i Kangy.
Bez většího vysvětlení to zvenku působilo dojmem, že je Rosický škrt a odmítá dát jednomu z nejlepších hráčů ligy dvouletou smlouvu a raději ho pustí bez náhrady. Až do rozhovorů, které ikona Sparty poskytla, byli fandové řádně naštvaní. Optikou sportovního ředitele, kterou poprvé Rosický poodhalil, mu ovšem musí dát zapravdu.
Stejně tak v případě Costy, Frýdka, držení si hráčů pod obřími smlouvami, nebo nepříchodu některých hráčů, po nichž fanoušci volali. Zkrátka se ukázalo, proč Rosický dělá to, co dělá. I když riskuje, že si to bude muset před zaplněnými tribunami na Letné obhájit. S tím však evidentně nemá problém a cítí se silný v kramflecích.
Jak totiž prohlásil v podcastu pro Sparťanské noviny, není tím, kdo bude dělat populární rozhodnutí, jen aby ho fanoušci oslavovali. Rosický chce opět Spartu, která vítězí, funguje týmově a dokáže spojit zkušenost některých hráčů s talentem mladíků. Navíc "nikdy nebude nikoho přemlouvat, aby hrál za Spartu". To musí znít v uších příznivců chlapců v rudých dresech krásně.
Je tady ovšem jedno ale. Musí záležet pouze na Rosickém, potažmo na trenérovi Kotalovi. Jakmile se do stanovené koncepce opět začne motat někdo z kanceláře, bude zle a na Letné se mohou s vysněnými triumfy rozloučit.