Trenér Bukač poskládal tým na vídeňský šampionát v roce 1996 harmonicky. Sedm hráčů v národním dresu debutovalo a přineslo do kabiny mladickou dravost, čtveřice hráčů z NHL dodávala týmu sebevědomí, sehranost předváděli hráči z domácí ligy a zkušenosti svým mladším kolegům předával obránce Antonín Stavjaňa, který jako jediný pamatoval zlatou radost z roku 1985.
Jistotou v brance byl Roman Turek, který v roce 1994 získal Zlatou hokejku jako nejlepší hokejista Česka, a sezonu před MS odchytal v německém Norimberku.
Cesta za prvním titulem mistrů světa pro samostatnou Českou republiku začala suverénními výkony proti silným severským soupeřům. Nad Švédskem český výběr vyhrál 3:1 a nad Finskem pak 4:2. Jediné drobné zaváhání zaznamenali naši hokejisté proti Norsku, se kterým remizovali 2:2. Zvládli i povinné devítibrankové výhry nad Itálií a Francií.
Chemie týmu fungovala i ve vyřazovacích bojích. Nad Německem český celek kraloval. Rozstřílel západního souseda 6:1 a od zisku medaile ho dělila "jen" výhra nad zámořskými týmy. Favorizované Američany svým výkonem Češi dokonce zesměšnili. Brankář Turek předvedl bezchybný výkon a útočníci překonali brankáře Parrise Duffuse pětkrát, z toho dva góly padly při českém oslabení.
Jeden z nejpamátnějších zápasů české historie byl ten finálový s Kanadou. Vyrovnané utkání rozhodl až 19 vteřin před závěrečným hvizdem Martin Procházka. Za stavu 2:2 ukončil zlatý půst české hokejové reprezentace nejslavnější gól tohoto českého útočníka. V závěru ještě přidal do prázdné brány trefu Jiří Kučera. Poté už mohly propuknout oslavy. Poprvé v historii před zraky novinářů a televizních kamer přímo v kabině.
Český národní tým dnes čeká na zlatou medaili z mistrovství světa opět 11 let. Dočká se výběr Filipa Pešána opět mistrovského titulu? To se dozvíme už za měsíc, kdy se odehraje finálový zápas v lotyšské Rize. První zápas na šampionátu čeká český nároďák 21. května proti Rusku.