Před devíti lety skončila pohádka o Raškovi

Jiří Raška | Foto: Adolf Horsinka / MAFRA / Profimedia

Na olympijských hrách v Pchjongčchangu vzdala prvnímu českému medailistovi ze zimních Her česká výprava hold čepicí – raškovkou, Ota Pavel o něm napsal povídku a do srdcí sportovních fanoušků se zapsal svým výkonem na olympiádě v Grenoblu. Jiří Raška se přitom v mládí rozhodoval, jestli se bude věnovat cyklistice, házené nebo fotbalu. Nakonec se rozhodl, že bude pokračovat v rodinné tradici a přidá se ke svému strýci a bratranci a začne se věnovat skokům na lyžích. A udělal dobře.

Jiří Raška se jako mladý skokan připojil k legendární partě kolem trenéra Zdeňka Remsy, které se říkalo Remsa Boys. Na olympiádě v Innsbrucku plnil „Franta“, pod touto přezdívkou znali Jiřího Rašku kamarádi, roli náhradníka, o čtyři roky později už byl jedním z kandidátů na cenný kov.

Rok před olympiádou byl na mistrovství světa dvakrát čtvrtý, ale v žebříčku nejlepších skokanů světa byl na třetím místě. Přípravě na olympijský skok dal vše, co mohl. Manželka mu pomohla vyrobit speciální vestu, do které se vešlo 10 kilogramů písku, a s tou běhal každý den do kopců. V domě, kde bydlel, byl každý večer slyšet rachot činek. A všechna tato námaha pod dohledem trenéra Remsy se vyplatila.

Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat.“ Přesně takto popsal zlatý skok Jiřího Rašky Ota Pavel a přesně takto si ho pamatují fanoušci. Jiří Raška předvedl dva technicky bezchybné pokusy a vybojoval v roce 1968 v olympijském Grenoblu historické zlato. Nechal za sebou Rakušany Bachlera a Preimla a velkého favorita Nora Wirkola.

Z Grenoblu si Raška přivezl ještě stříbro z velkého můstku. A na tom se mu dařilo i o dva roky později na mistrovství světa v klasickém lyžování, kde byl na velkém můstku také druhý. Medailovou sbírku o další zlato rozšířil na přelomu let 1970/1971, kdy se mu podařilo ovládnout slavné Turné čtyř můstků.

Jiří Raška se začal věnovat trénování, ještě když sám závodil. Skokanské boty obul naposledy na elitních závodech v roce 1976 poté, co ho porazil junior František Novák. Několikrát se ještě zúčastnil akcí pro veterány, skákal při tréninku a poté ve snech. V devadesátých letech byl Jiří Raška trenérem české reprezentace a také mládeže. Raška byl zvolen Českým lyžařem století, v roce 2005 dostal hlavní cenu za celoživotní činnost od Českého klubu fair play a o šest let později mu prezident Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy.

Pohádka o Raškovi skončila 20. ledna 2012, když sedmdesátiletý olympijský vítěz po dlouhé nemoci zemřel.