Čínský majitel je podle slov šéfa Slavie Jaroslava Tvrdíka spokojen. Aby ne, tak dobrou reklamu mu neudělá žádná jiná akvizice, kterou ve svém portfoliu má. V případě sešívaných se totiž nejedná pouze o lokální úspěch. Své místo na slunci si totiž hráči z Vršovic vydobyli i na mezinárodní scéně. Po skvělém výkonu v Evropské lize se Slavia neztratila ani v Lize mistrů a předvedla, že se v Česku stále hraje dobrý fotbal.
Ať se to někomu líbí, nebo ne, Slavia si hraje vlastní soutěž. Vyhýbají se jí herní výkyvy a vždy je hladová po úspěchu. Ten se poté logicky dostavuje. Obrovskou roli v tom hraje dvojice Jan Nezmar - Jindřich Trpišovský. Trenér si dokáže vytipovat vhodné hráče pro svou koncepci a sportovní ředitel mu je dokáže koupit. Nad nimi stojí s naditou peněženkou Jaroslav Tvrdík, který to všechno platí z čínských peněz a do fotbalu se montuje pouze svými twitterovými statusy. Se svou pověstí špatného manažera (ministerstvo obrany, ČSA) tak dělá to nejlepší, co může.
Vzhledem k tomu, že skutečně nemusí otáčet v ruce každou korunu, může si dovolit i takový luxus, jako je stomilionový nákup Nicolae Stanciua. Ten bylo ovšem dopředu možné brát jako vydařený, protože rumunský záložník už ve sparťanském dresu ukázal, že když chce, je nejlepším hráčem v lize.
Nejsou to ovšem primárně čínské peníze, co dovedlo Slavii k úspěchům, které nyní sbírá. Jde především o dobrou práci realizačního týmu a hráčů. Těm se evidentně zalíbilo vyhrávat a nehodlají se vrátit zpátky do pozice "věčně druhých". Do té je vlastně v současné situaci ani nemá kdo poslat.
Viktoria Plzeň sice cení zuby, ale stále si ještě musí zvyknout na rukopis Adriana Guľy a dotvořit transformaci týmu, který byl v poslední dekádě tak úspěšný. A Sparta? U ní to není vůbec jednoduché odhadnout. Přestože se na konci sezony, díky příchodu trenéra Václava Kotala, mocně nadechla a zcela překvapivě získala pohár, nedá se hovořit o naprostém vyléčení nemocného klubu.
Přitom na sparťanech bylo v posledních týdnech vidět, jak je znovu začal fotbal bavit a mnohdy dokázali vyhrát i zápas, který si nerozehráli zrovna podle představ. Kouzlo Guélora Kangy, Dávida Hancka, Adama Hložka a hlavně Václava Kotala zabralo stoprocentně. Aby však mohlo fungovat i nadále, je třeba, aby na Letné začali uvažovat stejně, jako to dělají jejich odvěcí rivalové.
To se ovšem nestane. Už 16 let si totiž na Spartě myslí, že jdou správnou cestou, když zjistí, že ne, vydají se jinou, znovu tou správnou. Pak se dějí takové věci, že letenský klub se nemůže dostat do Ligy mistrů, ale jeho bývalí a nechtění hráči si v ní v dresu Plzně, nebo Slavie dělají reklamu. Přitom na Barcelonu, Chelsea, Real Madrid, Inter Milán, Borusii Dortmund, nebo AS Řím by se určitě rádi na vlastní oči podívali i sparťané ve svém svatostánku.
I kvůli nedostatečné "kondici" se možná několik následujících sezon na dominanci Slavie nic nezmění. Sice se dlouhodobě spekuluje o možné finanční stopce z čínské strany, ale ta by v současné situaci nemusela být až takovým problémem. Pokud například klapne odchod Tomáše Součka do West Hamu, připluje z Ostrovů do klubové kasy 560 milionů. Další účast v Lize mistrů také něco přinese a navíc, kádr staronového mistra při nejhorším disponuje několika hráči, kteří by se mohli v případě nouze prodat.
Sehnat nového vlastníka, pokud by skutečně čínský investor už nechtěl utrácet své peníze v českém fotbalu, pro tak úspěšný projekt, jakým Slavia nyní je, by také nemělo být neřešitelným problémem. Jedinou hrozbou tak zůstává možný odchod Jindřicha Trpišovského do zahraničí. Ten ale v době euforie zřejmě nepřipadá v úvahu. V Edenu tak mají pohodu a ostatní týmy se mohou připravit na boj o druhé místo.