Domů
Odborníci zkoumali propojení štěstí a zdraví a zjistili, že obojí stejnou měrou posiluje imunitní systém. Takže i na síle imunitního systému záleží, jak snadno se organismus popere s případnými virovými či bakteriálními onemocněními. Dokonce i na tom, jak dlouhý bude život jedince. Je těžké rozlišit míru imunitní odpovědi na zdraví nebo štěstí, v každém případě, máte-li obojí v rovnováze, určitě se dožijete vyššího věku než váš kamarád, který je v psychické nepohodě. Navíc, nepohoda způsobuje onemocnění psychického charakteru, stejně jako nedostatek živin ve vašem jídelníčku. Chronické nemoci jsou zase zaviněny nedostatkem vitamínů a obecně špatným životním stylem, který vede často k rozvoji chorob, které by vás nepřepadly, pokud byste žili šťastně a s talířem zdravého jídla v ruce.
Co jsou fyzické benefity štěstí? Po dlouhém období zkoumání bylo prokázáno, že lidé, kteří mají šťastný život, méně často trpí kardiovaskulárními onemocněními než ti, kteří se trápí, nestávají se tak často obětí infarktu a nemají poškozený imunitní systém, což ve finále vede k delšímu životu. Pozitivní emoce prodlužují život a redukují risk rozvoje civilizačních chorob u mladších lidí. Stejně jako psychickou křehkost u starších jedinců.
Faktem také je, že šťastní lidé žijí déle. Ti, kteří mohou pravidelně informovat o tom, že se cítí skvěle a vyhýbají se jim životní katastrofy, i emoční propady, se dožívají vyššího věku než ti, kterým se strasti nevyhýbají. Stejně tak lidé, kteří těžce pracují a nemohou se přitom kvalitně stravovat se dožívají věku nižšího než ti, kdo sice pracují tvrdě, ale stravu si hlídají. A to vše bez rozdílu pohlaví. Obecně ale platí, že ženy se dožívají vyššího věku než muži. Především proto, že pánové mají kardiovaskulární systém náchylnější k onemocněním, špatně snášejí stres a v neposlední řadě v průběhu života častěji holdují civilizačním neřestem, jakými jsou alkohol, kofein a nikotin.
Zdraví a "wellbeing", kam patří i strava, ovlivňují celkovou formu organismu i to, jak se bude schopný poprat s civilizačními aspekty toho, čím prochází. Jídlo, které tělo konzumuje, pak hraje obrovskou roli v tom, jak se cítíme. Odborníci se shodují, že má strava na životní štěstí dokonce více než poloviční vliv. Stejně tak na zdraví. Takže je to bezesporu faktor, který by neměl být podceňovaný, což si naštěstí uvědomuje stále více lidí.
Existuje také mnoho teorií, podle nichž zdraví může vést ke štěstí. Některé studie poukazují na to, že se lidé o sebe lépe starají proto, že se chtějí cítit lépe. Mají lepší pocit po konzumaci salátu než po konzumaci uzeného bůčku. Některé vědecké studie dokonce poukazují na to, zdravější lidé, kteří se o sebe víc starají mají lepší pohled na svět, jsou většími optimisty a v neposlední řadě se celkově cítí šťastnějšími. Spojením genetického předpokladu ke zdravému životu a dalších faktorů pak vychází jediné: Spokojený a šťastný život.
Je také ověřeno, že lidé, kteří pravidelně cvičí, se cítí šťastnější. Tělo umí pracovat s endorfiny, lépe snášejí bolest, a kombinace hormonů, která se jim vyplavuje do krve je neopakovatelným koktejlem štěstí. Cvičení také působí jako promluva k sobě samému. Tedy, lidé, kteří se hýbou, lépe vědí, co jejich tělo potřebuje a proč se danému sportu věnují. Navíc sporty bývají většinou prováděny ve skupinách, takže lidé, kteří se hýbou, si zlepšují sociální dovednosti a člověk jako tvor pospolitý se v partě zkrátka cítí líp.
Jako poslední, ne však nejméně důležitý bod, je tu jídlo. Vztah mezi jídlem a pohodou v duši je prokazatelný. Jistá jídla podporují mentální zdraví i růst imunitního systému. Například ryby, zelenina, ořechy. V jednoduchosti je krása, proto by stačilo možná zvolat. Projezte se ke zdraví, štěstí a spokojenému životu. Jen to musíte sami chtít.
