Vyvarujte se pěti chyb, kterými můžete své děti odradit od sportu

Netlačte na pilu příliš brzy

Vaše dítko se sotva naučilo chodit a vy už máte doma plný stůl letáků s nejrůznějšími fotbalovými kluby a celé dny se v nich prohrabujete. Spousta rodičů se už nemůže dočkat, až své děti přihlásí na některý z pohybových kroužků. Jenže pozor! Všechno má svůj čas. Rodiče často už od raného věku dvou, tří let tlačí děti do fotbalů, hokejů anebo je místo lžičky nutí držet tenisovou raketu. „Nedávají jim tak prostor seznámit se s různými pohybovými aktivitami a rozvíjet se všestranně. Dítě je odmalička otrokem až příliš jednostranně zaměřeného tréninku a v juniorském věku končí, protože ho sport přestává bavit,“ říká Jana Boučková z projektu Děti na startu, který se zaměřuje na všeobecnou pohybovou přípravu dětí předškolního a mladšího školního věku. Specializace nejenže omezuje obecné pohybové schopnosti a dovednosti dětí, ale hlavně se kvůli ní vytrácí radost z pohybu. Přitom právě ta je základním předpokladem, aby dítě zajímal i v budoucnu. Důležitá je tedy všestrannost. Zkuste dát svoje dítě třeba do Sokola a uvidíte, jak se tam bude těšit. 

[caption id="attachment_1875" align="aligncenter" width="696"> Ilustrační foto (zdroj: pexels.com)[/caption>

Výsledky, výsledky, výsledky

Šup honem s dítětem na led a už aby dávalo góly! S přílišnou specializací totiž často souvisí i tlak na výkon a výsledky. „Obecně bych byla opatrná se všemi sporty, které jsou doprovázené různými závody, soutěžemi a udělováním medailí. Ne každé dítě je přirozeně soutěživé a vyhledává situace, kdy je nutné hrát na body nebo prát se s časem,“ říká Štěpánka Štrougalová, majitelka plaveckého klubu. Neznamená to však, že když je dítě nesoutěživé, automaticky je i nesportovní. I když mnozí rodiče to právě takhle berou. „Opravdu jsou mezi námi děti, kterým sport jde, ale jen tak pro radost,“ upozorňuje.

Nekažte jim nadšení a zápal tím, že se jich vyptáváte na vzdálenosti, časy, body nebo že je hlásíte na turnaje, kde vlastně vůbec být nechtějí. Když na nich pak selžou, budou mnohem blíž k tomu, aby se se sportem rozloučily. Nebo se dokonce budou bát na kroužky chodit. Tady přece opět platí, že pohyb má být radost! 

Nenuťte děti do sportu, který baví jen vás

Pokud už vaše dítě dorostlo do věku, kdy by se chtělo na nějaký sport specializovat, vyberte mu kroužek, který baví vaši ratolest. Dovolte mu, aby vyjádřilo svůj názor a podpořte ho v něm. Nenuťte ho dělat to, o čem jste snili vy nebo to, v čem vaše dítě vidíte vy. „Zní to jako banální rada, ale často jako rodiče děláme pravý opak, tedy vybíráme jim sport, který si myslíme, že by je bavit měl; buď třeba proto, že kdysi bavil nebo baví nás samotné, nebo že je aktuálně v módě, případně se odehrává v lokalitě, která nám s ohledem na dopravu vyhovuje, a podobně,“ říká Kristýna Přibylová, zakladatelka dětských tělocvičen Monkey’s Gym. Jenže když dítě dělá sport jenom kvůli rodičům, pak je zřejmé, že ho hlavně ve vyšším věku dělá s odporem a končí s ním okamžitě, kdy může rozhodovat samo o sobě. A to je velká škoda.

[caption id="attachment_1876" align="aligncenter" width="696"> Ilustrační foto (zdroj: pexels.com)[/caption>

Pořiďte mu dobrou výbavu

Řekněme, že už máte vy i vaše dítě jasno v tom, na jaký sport se bude specializovat. Pak byste měli počítat s tím, že budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vaše ratolest bude přece potřebovat kvalitnější sportovní vybavení. Nejvíce je to dle slov trenérů vidět třeba u zmiňovaného hokeje, kdy má dítě často o tři čísla větší brusle. Pak se mu špatně bruslí a nejde jen o to, že se zle cítí, ale pokroky ve sportu jdou pak velmi pomalu, což má zase vliv na motivaci. Nevyhovující vybavení a oblečení patří kolikrát i mezi důvody, proč potomek odmítá jít na kroužek, který si jinak oblíbil.

Tohle je typické hlavně u starších děvčat před pubertou nebo v pubertě, kdy si v oblečení nepřipadají dost atraktivní. Rodičům se to může zdát jako banalita, jenže tahle banalita klidně může pohřbít celý sportovní zájem. Myslete na to, když sáhnete po svých kopačkách ze sklepa. Nemusíte utrácet majlant, stačí zvolit zlatou střední cestu a spokojenost bude na obou stranách. 

Do kroužku za každou cenu 

Řada dětí opravdu nejsou sportovní nadšenci a dala by přednost jiným aktivitám. Ale to nevadí. Nenuťte je k pohybu za každou cenu, ale ani nerezignujte. Co se kroužků týká, třeba váš potomek opravdu bude šťastnější na dramaťáku či v hodinách klavíru – než na atletice. To ale přece neznamená, že se musí přestat hýbat úplně. Pořád je spousta přirozeného pohybu všude kolem: procházky, kolo nebo brusle, když v zimě zamrzne rybník za domem. Zapojte svoji fantazii a zkuste vaše děti motivovat k pohybu jinak. Třeba je bude bavit jezdit s vámi na koloběžce. To je přece jedno, hlavně, že se hýbe a má radost.