Starka se svou vidinou nesestupu “zdarma” chlubil hned poté, co se možnost nedohrání ligy objevila. Těšil se na to, že se problém se spadnutím do druhé ligy jaksi vyřeší sám. To se ovšem nestane. Naštěstí pro fotbalovou soutěž a její pověst.
Kdyby se totiž Asociace měla podvolovat přáním majitelů klubů, vrátili bychom se zpět do doby kapříkové. Přitom na tuto etapu už chce fotbalový fanda vzpomínat pouze ve spojitosti se Čtvrtníčkovým Ivánku, kamaráde.
Velmi ubohé jsou i důvody, které Starka uvedl jako lepší obhajobu své myšlenky soutěž zastavit. "Jakékoliv posouvání termínové listiny je pro mě neakceptovatelné. Lidi mají pak dovolené, všechno je domluvené, plánujeme nějaký start přípravy na další sezonu. Za mě to nejde,” vyjádřil se prezident příbramského klubu.
Naštěstí ovšem nezáleží na tom, co jde a nejde podle pana Starky, ale na tom, co je nejlepší pro český fotbal. Navíc argument s dovolenou je také velmi slabý. Ve stejném duchu by se totiž dalo do Příbrami vzkázat, že dovolenou si hráči vybrali během koronavirové pauzy, nebo že profesionál by měl zvládnout větší fyzickou zátěž, než jen 30 ligových kol a nějaká pohárová utkání.
Pořád se chceme porovnávat se zahraničím, přitom při každé změně brečíme. Anglický týden je u nás spíš nadávka, než model, kterým by naše kluby byly schopné nastupovat. Přitom ovšem chceme, aby naši hráči odcházeli do ciziny a jejich mateřské kluby z toho profitovaly. Kdo by ovšem chtěl hráče, kterému nevodí odehrát víc než jedno utkání týdně?
Pokud se tedy Jaroslavu Starkovi nelíbí termínová listina, může svým svěřencům dát dovolenou, do zápasu nenastoupit, utrpět kontumaci 0:3 a pojistit si druhou ligu ještě rychleji. Vždyť “lidi mají dovolené a všechno je domluvené”, tak se to přeci nedá měnit.