Právě jeho role se může ve výsledku ukázat jako ta nejdůležitější. Stále usměvavý Nedvěd totiž dokáže nabídnout přidanou hodnotu. Po letech strávených v NHL, kde byl hvězdou Vancouveru, Pittsburghu, nebo New York Rangers a úspěšném angažmá v Liberci, má skutečně velké zkušenosti. Navíc jeho povaha mu velmi ulehčuje domluvu s hráči, kteří by snad chtěli váhat, zda obléknout národní dres v momentě, kdy se ocitnou v nominaci. O generálním manžerovi nároďáku je navíc známo, že by pro tým dýchal.
Když se k Nedvědovu "kouzlu" přidá i Špačkův důraz na perfetní obranu a postřehy ofenzivního šikuly Straky, který bude mít na starost převážně útočnou fázi mužstva, vypadá vše velmi dobře. Na hlavního trenéra Pešána jakoby zbylo "jen" vše doladit. Ale právě to může být tím nejsložitějším aspektem.
Rozhodně však není důvod předčasně národní tým odepisovat, k čemuž má veřejnost občas sklony. Přeci jen, jsme národ fotbalových a hokejových "trenérů". Díky koronaviru se ovšem před naším hokejem otevírá velká a zcela nečekaná šance. Nyní jsou totiž všichni na stejné startovní čáře a mají svůj osud ve vlastních rukou.
Když tedy nebudeme brečet, že jinde to dělají lépe, jsou rychlejší, silnější, nebo šikovnější, klidně můžeme celou světovou hokejovou špičku pořádně potrápit.