Moniko, prý ses pustila do hubnutí. Co tě k tomu vedlo?
Jednoduchá odpověď, moje nadváha...
Měla jsi z minulosti nějakou zkušenost s dietami, nebo shazováním váhy?
Právě, že moc zkušeností nemám. Zásadně jsem hubla dvakrát v životě. Poprvé jsem se vsadila na Draculovi s kolegyněmi, že zhubnu, myslím osm nebo devět kilo. Přišlo mi to jako nadlidský výkon, ale s pomocí trenérky v posilovně a změny jídelníčku se mi to podařilo. Asi po pěti letech jsem teda zase trosku přibrala. Než přišel muzikál Kleopatra a Michal David, který mi řekl, že abych mohla Kleopatru hrát, musím zhubnout... A já zhubla. Vzhledem ke změnám v mém tehdejším soukromém životě i mnohem víc, než jsem měla v plánu. Rozváděla jsem se...
Jak jsi to měla po dětech, musela jsi dělat něco proto, abys byla spokojená se svou váhou?
Ano, musela a musím. Bohužel nepatřím k maminkám, které odchází z porodnice štíhlé. Navíc, já s prvním synem přibrala přes 33 kilo. Myslím, že to bylo 35, možná i víc (smích) a s druhým 20 kilo. Ale nezačínala jsem na stejné váze jako před prvním těhotenstvím (smích). Po Táďovi to šlo těžko, ale teď ještě hůř.
Systém hubnutí, který využíváš, tedy přerušovaný půst, je současným hitem. Skutečně je tak účinný?
Myslím, že je. Ale přesnou odpověď Ti dám po delší době. Nedodržuju ho tak dlouho. Ale rozhodně mi to vyhovuje.
Kolik je nutné denně naběhat, aby “to” fungovalo?
To nevím, já nejsem tabulkový typ. Ale můj partner, který je kondičním trenérem, mi řekl, že bych měla denně ujít minimálně 10 000 kroků a koupil mi i hodinky, které je měří. Tak měřím a chodím a 2-4 týdně se snažím běhat. Vždy kolem 6 kilometrů, ale já jedu indiánský běh. Chvíli běžím, chvíli jdu. V kuse to nezvládnu.
Vyznavačkou tohoto “životního stylu” je i Dagmar Pecková, měla jsi možnost se s ní podělit o zážitky?
Vážně? To jsem nevěděla. Ale Dagmar Peckovou obdivuju.
Slyšel jsem o tom, že se při tomto hubnutí mohou vyskytnout i zdravotní problémy, nebojíš se jich?
Opravdu? Ja neslyšela ani nečetla nic negativního. Naopak, samá pozitiva.
Jak moc jsi musela změnit svůj jídelníček?
A to je právě to! Skoro vůbec. Jen jím v určitý čas, nejvíc mi vyhovuje 9-17, a pak jen piju, nejlíp vodu. Mě by omezování pečiva a dalších věcí zabilo. Já nikdy nejedla špatně, ale hodně a pořád.
Co máš vlastně nejraději k jídlu a pití?
To je právě můj největší problém, všechno! (smích) Teda mimo dršťkové polévky a škubánků. A taky nepiju tvrdý alkohol.
[caption id="attachment_5690" align="alignnone" width="1250"> Monika je s Tomášem šťastná, ale do cvičení jí mluvit nesmí. (zdroj: Marek Patek / CNC / Profimedia)[/caption>
Jak už jsi zmínila, Tvůj Tomáš je kondičním trenérem, mluví Ti do tvého současného snažení?
Upřímně vím, že je Tomáš výborný kondiční trenér, protože vidím výsledky, jak u jeho svěřenců v práci, tak u našich kamarádů, nebo mého bráchy. Kdyby to nebyl můj kluk, budu cvičit s ním. Ale protože je můj kluk, tak mi leze na nervy, když mi radí. Zbytečně vznikají třecí plochy. Tak mi jen fandí. Máme propojené ty hodinky a vždycky, když něco odcvičím, tak mi napíše. Je zlatej.
Pomáhá ti s hubnutím někdo, nebo to chceš zvládnout sama?
Těch 8/16 přerušovaného půstu mi poradil můj kamarád, který se zaobírá zdravým životním stylem, Patrik Krigovský. Běhám s kolegou Martinem Šemíkem a cvičím jógu s fantastickou Kateřinou Strykovou Matyášovou. Vždycky však musí člověk především chtít sám.
Nebudeš mít třeba po představení hlad? Předpokládám, že ti skončí v době, kdy už budeš mít zákaz jídla.
Ne. A když, tak se napiju vody. Spíš Tě honí mlsná (smích). Na přerušovaném půstu je dobrý, že to není dieta, ale životní styl. Jíš všechno, ale jen určitou část dne. Tak to vydržím, protože si to nedám v noci, ale ráno.
Jsi sportovní typ, nebo si ráda dáš nohy na stůl a polevíš si?
Tak sportovní typ určitě nejsem, tos mě pobavil (smích). Že bych šla běhat s radostí, to fakt ne. Nebo, že bych si řekla, ze se těším, až si dám řapíkatý celer? Mám ale smysl pro povinnost a disciplínu. Teď prostě cítím, že už musím zhubnout, protože to je zkrátka pro moji práci lepší a i v normálním životě se pak cítím líp. Taky jsem ve věku, že když to nezvládnu teď, každý další rok to bude těžší.
Jak vaše rodina prožívala to první koronavirové období? Užili jste si, že můžete být všichni spolu, nebo byla ponorka?
My jsme spolu naštěstí rádi. Takže, pokud jsme nesledovali televizi a média vůbec, tak jsme byli v pohodě. Nám spíš odloučení přináší nepohodu.
Tomáš je bývalý hokejista, už se projevuje, že by se kluci potatili?
Oba kluci jsou evidentně fyzicky zdatní. Táďa už umí bruslit a vůbec ke všem sportům se umí postavit. Matoušek je ještě malinkej. Ale na dětském cvičení je moc šikovnej. Možná i víc než Táďa v jeho věku. Ale, že bychom z nich chtěli mít profesionální sportovce, to ne. Budeme je podporovat ve všech aktivitách, ale s mírou. Pokud je něco nebude bavit, nebudeme je nutit. Ale učit se budou muset.
Na co se nejvíc těšíš do konce roku? Budeš mít i letos vánoční koncert?
Těším se, až se rozběhne sezona. My a hlavně diváci se vrátí do divadel a na koncerty. Hrát koncert i kousek představení online už jsem letos zažila, jde to, ale radost to jako s diváky není. Naopak, je to dost frustrující...
Takže ano, těším se na všechno, třeba na Duety a Funny girl ve Studiu Dva. Pochopitelně na koncerty, buď s pianistou Ondrou Hájkem nebo s BoomBandem Jiřího Dvořáka. Úplně nejvíc na vánoční koncerty Až do nebes tour 2020, které pojedeme i letos. Hrajeme i se smyčci, Kapralova kvartet a zpěváky Verčou Veselou a Ondrou Izdným. Letos v této sestavě pojedeme potřetí a přiznám se, že tím, že já miluju Vánoce a vše, co k nim patří, tak se na ty koncerty těším úplně nejvíc. Mají vždycky úžasnou atmosféru. Letos pojedeme: Hradec Králové, Olomouc, Plzeň, Ostravu, Prahu a České Budějovice.