Když Jiří Procházka přicházel do UFC, byl šampionem japonského Rizinu. I proto ho promotéři nejslavnější MMA ligy na světě vůbec nešetřili. Nedostal žádného "soupeře na zahřátí", hodili ho rovnou do nebezpečných vod, ve kterých plavou ti nejlepší bojovníci na světě.
On sám to tak ale chtěl. Bez velké nabubřelosti či arogance už od začátku prohlašoval, že si do UFC přichází pro titul.
A dnes v noci to proti Reyesovi znovu potvrdil.
Kdyby na začátku neuspěl, mohl být Jiří Procházka rychle zapomenut. V případě úspěchu se ale mohl vyhnout tomu, že bude muset absolvovat dlouhou šňůru výher, aby se mohl vedení UFC vůbec zeptat, zda by mohl na titulový zápas pomýšlet.
Když hned uspěje proti těm nejlepším, šanci bojovat o titul rychle dostane.
Byl to risk, který vyšel. A na který se Procházka dlouho připravoval. Trpělivě sbíral zkušenosti v Japonsku a nekývl hned na první nabídky z UFC.
Byl to risk, který se rychle vyplácí. Možnost, že už příští zápas půjde český samuraj o titul v polotěžké váze, se zdá být dnes ráno vcelku reálný.
Mluví o tom šéf UFC Dana White, mluví o tom i držitel pásu Jan Blachowicz, který Procházku na sociálních sítích dokonce hned vyzval.
Raketový úspěch Jiřího Procházky spočívá nejen v tom, že v prvních dvou zápasech v UFC dokázal porazit dvě velká jména. Ale také v tom, jakým způsobem to provedl. Atraktivním, divokým, vždy na hraně rizika.
A to je něco, čeho si Dana White cení snad ještě více než dlouhé série výher.
Procházka vlétl do UFC na vlně tvořené šílenstvím i genialitou zároveň. Jeho hvězda září tak jasně díky tomu, že na této nevyzpytatelné vlně dokázal udržet rovnováhu. A ta ho vynesla až k dříve netušeným výšinám.
Mimochodem, za dnešní "seknutí" Reyese si Procházka vysloužil oba bonusy večera - za nejlepší výkon i zápas večera.
Jiří Procházka v UFC od začátku hraje hru na jednu kartu. Hru, ve které porážka znamená velkou ztrátu, ale vítěz naopak bere vše. A Procházka je v této riskantní hře jasným vítězem.