Statistika je sice pro někoho nudnou záležitostí, na druhou stranu přináší mnoho informací, které je možno využít v lidský prospěch. Věděli jste například, že ve středověku člověk přijal za život zhruba čtyři tisíce podnětných informací a dnes je to až dvacet tisíc denně? Díky všem sociálním sítím a podobným "výdobytkům" je mozek zkrátka zahlcen, protože za pár stovek let se nemohl transformovat do podoby počítače, kterému množství informací nevadí. Naopak, při takovém výkonu, jaký musí v nové době podávat, je zřejmé, že a tedy i zpomalení jeho výkonu. Co dělat, aby k tomu nedošlo?
Jednoduše řečeno, mozek má rád stručné a přehledné informace. Tedy jakmile se vám dostává komplikovaných tezí, vedení vám zadává úkoly, které neumíte pochopit, trápíte se nad řešením problému, který není dopovězen, jste na nejlepší cestě k mozkové stávce. Proto vyžaduje informace stručně, jasně a v bodech.
Je to i proto, že mozek je nastaven tak, aby si informace třídil do skupin, celků předem definovaných, a když se tak neděje, v množství podnětů se zkrátka ztratí.
[caption id="attachment_6688" align="alignnone" width="2560"> Ilustrační foto. (zdroj: shutterstock.com)[/caption>
Mozek ke své správné činnosti potřebuje smysly. Tedy navnímat si konkrétní okamžiky čichem, sluchem, hmatem. Když je neznáme, případně, když nám uniká smysl toho, proč nějakou činnost dělat, zkrátka se mozek vypíná a dále nepokračuje.
Mějte na paměti i to, že mozek slyší na lidské příběhy. Tedy, když dostane informaci podanou na tomto základě, umí si s ní poradit líp, než když si ji přečte v excelovské tabulce.
Kromě toho je mozek snadno unavitelný. Toto je nutné si uvědomit i pro ty, kdo něco prezentují. Máte vždy pár minut na to, abyste zaujali. Po deseti minutách se mozek vašich posluchačů přelaďuje na jinou frekvenci a nevnímá vás. A to samé se děje vám, když se nedopatřením ocitnete na nudné poradě. Mozek potřebuje pro svou regeneraci různorodost. Tedy pracujte, podávejte sportovní výkon, ale také čtěte, luštěte křížovky, stýkejte se s přáteli, tančete… Přesně to je cesta, která vám pomůže udržet mozek v kondici.
Paradoxem je, že stereotypy mozek zapomíná často a rád, to, co vybočuje z řady, naopak neseme v hlavě dlouho. Platí tedy, že momenty překvapení fungují jako spouštěč paměťových karet v mozku. Potřebujete například, aby si vás a váš projekt vedení dlouho pamatovalo? Vymyslete šokující prezentaci, převeďte ji tak, že na ni nikdo nezapomene.
Hodně lidí se v dnešní době spoléhá na fungování krátkodobé paměti. Ovšem i ta má svoje limity. Znamená to, že když ji zahltíte, zapomene. Podnětů by nemělo být víc než sedm, jinak se mozek unaví a v zájmu zachování duševního zdraví vypne právě krátkodobou paměť.
Pravdou také je, že nejvíce se toho mozek naučí, když sám danou činnost provádí. Respektive vy. A on si díky tomu může všemi smysly uchopit, o co se jedná, proč by některé návaznosti měly být tak jak jsou. I proto dejte přednost před studiem z knih kombinaci studia teorie a praxi.
Dodávejte svému mozku podněty v takové míře, v jaké je potřebuje a umí rozklíčovat. Jen tak vám bude sloužit dostatečně dlouho a správně.