Domů
Andy, jste právnička, což by do vás asi mnoho lidí, kteří vás znají pouze z programu neřeklo. Co tedy vedlo právničku k tomu založit fitness program?
FITFAB Strong jsem zakládala ještě v době, kdy jsem studovala práva, takže spíš jsem hledala něco ke studiu, co by mi dávala smysl a co už jsem dlouho chtěla udělat. Ta právničina je takový těžší obor mezi lidmi, kteří jsou jiní než v tom fitness odvětví. A program je příjemný doplněk, který se dá zároveň hezky propojovat.
Jak na vás a na váš program kolegové reagují?
Je to dané tím, že jsem v advokátní kanceláři, která si na takovou tu právnickou sešněrovanost nehraje. Dost se odlišujeme od zbytku korporátních kanceláří a máme i takové více pohodové klienty. Já sama se věnuju právu v marketingu, autorskému právu, tedy těm věcem, které s mými aktivitami mají daleko víc společného. Máme uvolněné prostředí, jsme všichni sporťáci a je mi dána i jistá volnost. Ale umím si představit, že by to v nějaké advokátní kanceláři mohlo vadit.
Program FITFAB Strong nabízíte zdarma. Proč tento aspekt byl pro vás důležitý?
Za prvé jsem vůbec nevěděla, že by se z toho mohla stát taková velká věc. Řekla jsem si, že zkusím vypustit jeden program a uvidíme, jestli se uchytí. A přece jenom jsme v Česku a tady mají lidi rádi věci zadarmo ☺. Věděla jsem, že se to tak lépe k lidem dostane, bude to mít lepší dosah. Ale nečekala jsem, že se to tak rychle uchytí.
Vy jste do startu tohoto programu dala ze svých peněz nemalou částku. Co pro vás tedy mělo být tou zpětnou vazbou, když jste ani nečekala, že to bude mít úspěch?
Já vlastně nevím. Na druhou stranu nemůžu říct, že bych tomu nevěřila. Hrozně jsem doufala, že se to stane a dala jsem do toho všechno. Seděla jsem nad tím půl roku, propagovala, kde se dalo, oslovovala influencery a nepřipouštěla jsem si, že by se to nestalo. Jsem zvyklá, že když už se do něčeho pustím, držím se toho zuby nehty. Opravdu hodně mi na tom záleželo a hodně lidí mi s tím pomáhalo.
[gallery size="td_534x462" ids="1511,1513,1512">
Dokážete shrnout pro koho je váš program určen, kdo může podle vašich videí cvičit?
Já si myslím, že to jsou snad skoro všichni, kromě úplně malých dětí a starších lidí. Máme strašně širokou cílovku. Nejvíce nás asi sledují maminky s dětma, nebo ženy na mateřské nebo ty, které žijí na vesnici bez fitka. Možná i ty, kteří se doma cítí tak trochu samy. Třeba i teď, během koronaviru, nám narostla sledovanost.
Jak velký nárůst jste zaznamenaly během koronaviru?
Je to dvoj až tří násobek. Teď to bylo opravdu velké, začaly jsme dělat i živé streamy přes sociální sítě.
Pokud se jedná o cvičení doma – netkví nebezpečí v tom, že lidé budou cviky dělat špatně a ublíží si?
To je bohužel největší bolístka online cvičení. V rámci našich lekcí se snažíme maximálně upozornit na hlavní chyby, a dokonce jsme udělaly i jeden program FITFAB Well, který je čistě fyzioterapeutický, kde to popisujeme naprosto do detailu. Ale nikdy nemůžeme mít naprostou jistotu, že to lidi doma cvičí správně. Občas nám někdo pošle, že ho něco bolí, tak ho poprosíme ať nám pošle video, jak ten cvik provádí a často takhle někomu poradíme. Teď jsme například udělali výzvu „zatančete makarenu v planku“ a při tom jsme zjistili, kolik lidí ten plank dělalo špatně. Takže jsme všem vysvětlili, jak to udělat, a to video nám posílali znova. Pomáhá také cvičit ve dvou nebo před zrcadlem.
Váš program je také výjimečný tím, že na videu nikdy nejste sama, ale vždy je tam minimálně šest lidí. V čem spočívá kouzlo toho, že je vás na videu více?
Chtěla jsem vytvořit pocit, že jsme parta lidí, že člověk i z domova cvičí na skupinové lekci. Bude tam větší zábava, lidi se nebudou tak stydět a já budu mezi nimi moci volně procházet. A hlavně ten prostor je tak obrovský, že si to žádá. A určitě to byl i tah na začátku, protože jsem do toho zatáhla hodně fitness influencerů. Věděla jsem, že i díky tomu se to dostane mezi více lidí.
Zároveň vám na lekci hraje živá hudba. Proč je to pro vás důležité?
Je to na jednu stranu hrozné, protože nevíte, co se bude dít a je to strašný risk. Ale jsem na to pyšná. Je to zase něco, co tady ještě není. Je to živé, vypadá to dobře. Vzniklo to úplně náhodou. Kluk, který tvořil logo, zároveň hraje na bubny. Sehnal se DJ a za chvíli to bylo vymyšlené.
[gallery columns="2" size="td_534x462" ids="1516,1514">
Co ještě program kromě videí nabízí?
Je tam neuvěřitelné množství lekcí a hodně úrovní náročnosti, takže si vybere začátečník i pokročilý, ale máme i program pro těhotné. Je to třeba i pro lidi, kteří se stydí chodit do posilovny nebo si neumí sami sestavit trénink.
Nabízíte třeba i sestavení jídelníčku?
Na to máme u nás v týmu jednu nutriční terapeutku, která sice nedělá to, že by sestavovala jídelníček pokrm od pokrmu, ale spíš dělá konzultace. Dává takové rámcové jídelníčky, co by si měl člověk koupit, co by si měl vařit a jak skládat živiny, než bychom nalajnovali konkrétní jídelníček. Protože podle mě, když mají lidé jídelníček kompletně připravený, tak se nad tím pořádně nezamyslí. Pro nás je důležité lidem vysvětlit, jak to funguje a naučit je o tom přemýšlet.
Setkáváte se i s nějakou kritikou?
Ještě jsme se nesetkali s kritikou, která by nás nějak překvapila, urazila nebo zarazila. Jednou jedinkrát jsme na nějakém fóru viděli, že si někdo stěžoval, že program je málo silový a že mu z toho nenaroste pořádný zadek, ale to beru. Samozřejmě může se objevit někdo, kdo řekne že ho to nebaví a raději chodí do posilovny. To ale neberu jako kritiku a rozumím tomu.
Vy sama jste vždy jedla zdravě a cvičila pravidelně?
To zrovna ne. Program vznikl před více než dvěma lety a předtím jsem blogovala asi tři čtyři roky o zdravějším přístupu k tělu. Nikdy jsem se nepouštěla do témat výživy, nemám to vystudované. Spíš jsem se snažila, aby to lidé brali psychicky lépe, snažili se více cvičit a radila jsem lidem i s tím, že se to nemá přehánět. Moje vysoká škola bylo jedno velké divoké období, ze kterého jsem si vzala ponaučení.
A co vám osobně nastavilo myšlení k lepšímu?
Asi jsem vyspěla. Zjistila jsem, že nemusím držet diety, jíst každý večer salát nebo se přesportovávat. Já jsem to trochu přeháněla, když jsem si uvědomila, že bych se chtěla vymanit z toho vysokoškolského života. Přijde mi, že člověk si může přečíst tisíc odborných článků, ale cestu si k tomu musí najít sám. Každé tělo funguje jinak. Teď mám pocit, že nejím tak odměřeně, jako v období, kdy jsem držela diety. Teď žiju normálně, dostatečně cvičím, piju víno i pivo a chodím na burger. Našla jsem si zlatou střední cestu. A je to také hodně o pravidelnosti.
Co byste poradila věčnému začátečníkovi?
Ověřovat si zdroje informací a nevěřit každé rychlé dietě a rychlému řešení. Spíš se nad každou věcí zkusit kriticky zamyslet. Teď vydáváme FITFAB Pracák, pracovní sešit pro dospělé, který má naučit lidi nad tímto kriticky přemýšlet. Otázky, které by si měl člověk pokládat jsou hrozně jednoduché a lidi jsou spíš líní si dát odpověď sami. Je například jasné, že vaření doma bude lepší než fastfood. Ale my hledáme většinou rychlé řešení, jako sklenici teplé vody s citronem, po které zaručeně zhubneme. Jsou to takové věci, o kterých si říkám, proč to vlastně lidi čtou. Stačí vyváženě jíst, rozumně cvičit. Zkusit pracovat na sobě, na svém nákupu, na svém vaření. Na svých návycích a hlavně přístupu.
