Primitivní rasistický výlev ukázal omezenost některých “fanoušků”

V naší zemi je dlouhodobě zakořeněná nedůvěra, místy až nenávist, ke všemu cizímu. Jedná se o pozůstatek čtyřicetileté totalitní vlády komunistů, kteří obyvatele naší země strašili vším, co se jim zamanulo. V jedincích, kteří mají třeba nějaký mindrák, zůstaly například projevy rasismu. I když se zdálo, že minimálně ze sportovišť se podařilo bučení a další útoky na sportovce s odlišnou barvou pleti vymýtit, není tomu tak.

Minimálně někde ještě fanoušci nedospěli, nebo prostě jen nepochopili, že urážet někoho za to, že je černoch, skutečně není frajeřina, ale ubohost. Je ovšem třeba se nad každým takovým projevem fotbalových příznivců zamyslet stejně, jako když jiný typ hloupých lidí hází světlice na fanoušky konkurenčního klubu.

Ani jeden typ pseudofans totiž na fotbalový stadion nepatří. Za žádných okolností. Sice se zdá, že všechny ligové kluby proti projevům rasismu a fotbalovým chuligánům bojují, ale mnohdy jde zřejmě spíše jen o prohlášení do médií a reklamních spotů, než o opravdové skutky. Jinak by se totiž dávno příznivci, kteří dělají svému klubu jen ostudu a špatné jméno, na stadion vůbec nedostali. 

Dnešní technické možnosti totiž dokáží identifikovat snad všechny lidi na stadionu. Jen se musí chtít a investovat peníze. To si ovšem některé kluby nemohou dovolit. Také si nechtějí své fanoušky naštvat, takže při některých jejich excesech raději přivírají oči, aby si náhodou neudělaly zle. 

V Olomouci se pár méně inteligentních lidí projevilo stylem, který do slušné společnosti nepatří. Pořadatelé je v průběhu zápasu našli a ze stadionu Sigmy vykázali. Co se však bude dít dál? Bylo by dobré, kdybychom se inspirovali anglickým modelem. To znamená, že by se tihle “machři”, kteří bučí na černého hráče, už nikdy na Andrův stadion nepodívali. 

Bylo by ovšem nefér svádět všechno pouze na hanácký klub. Problémy s chováním fanoušků mají totiž téměř všechny kluby s ligovou příslušností. Co se týká rasismu, tak tam udělali třeba na Spartě velký krok dopředu ve chvíli, kdy začali angažovat hráče tmavé pleti a ti se stali miláčky letenského kotle. Wilfried, Kweuke, Costa tak udělali pro změnu náročných fans v rudém obrovský kus práce.

Přitom v roce 1999 házeli někteří sparťanští hooligans banány na hráče Viktorie Žižkov Kennedyho Chihuriho a křičeli, že je šimpanz. Dnes už by se něco takového nestalo. Udělali by totiž hlupáky sami ze sebe a celá republika by se jim smála. Ne všichni fandové ligových klubů ovšem pochopili, že devadesátá léta jsou dávno pryč a chovají se stejně, jako tehdejší pomatenci. 

Je na klubech, aby už si konečně uvědomily, že pár osob, které naštvou přísným přístupem k nevhodnému chování, chybět nebude. Místo nich totiž přijde daleko víc normálních, rozumných lidí. Třeba i rodiče s dětmi, kteří se dnes bojí, že na stadionu potkají nějaké bučící, přiopilé, nebo světlice házející “fanoušky”.