Domů
Je to evoluční posloupnost, kterou bereme zkratkou. Znáte to „je to sice horší, ale za to delší cesta“. Dobře, přirozeně se hýbu. Vystupuji o zastávku dříve a zbytek dojdu pěšky. Chodím do schodů i v nákupním centru. A jak mám tedy začít cvičit?
Dobrá otázka, na kterou máme tisíce odpovědí. Knihy, tabulky, brožurky. Chytré telefony, hodinky a aplikace. Všímáte si, kolik máme věcí, které nám mají usnadnit naše evoluční trápení? Náš blahobyt a období míru? Nemáme stále více věcí, co za nás něco ohlídají, nebo udělají? Co nám pomůžou a vše naprosto dokonale zapíšou. Všechno je přesně měřené a zanesené na naše osobní cíle, parametry a požadavky? Jak dlouho to vydržíte? Jak dlouho dokážete zapisovat, měřit, počítat, sledovat a vyhodnocovat? Víte, kolik vám to zabere času? Strašně moc. A ta buzerace k tomu…
Všechny tyhle věci jsou super. Chytré náramky, hodinky, které vám sledují kroky a říkají, kolik vám jich ještě chybí do splnění denní limitu. Zároveň to opravdu hodně zaměstnává, a to může způsobovat stres a ten zase způsobí, že se na to po určité době vybodnete. Tohle je pro lidi, které sport živí.
Od jednoho farmaceuta jsem dostal dobré rady. První: „Příprava jídla ti nesmí trvat více než 15 minut.“ A druhá: „Neřeš chuť." Podstata těchto rad je v základním principu. A to je: „Neřeš omáčku, ale základ.“
Stejně je to u cvičení. Cvičení či trénink mě nesmí moc zatížit a omezit (bavíme se o pohybu a kompenzaci, NE o vrcholovém sportu).
Takže mám pro vás jednu výzvu. Každý si ji může upravit podle své osobní výkonnosti. Každý den udělat sto poctivých dřepů (zadek až na paty, žádný hmit a ve stoji zpevnit zadek a břicho), sto kliků (pokud uděláte vkuse alespoň 10 a ženy dámské a stačí 50) a sto pakovaní na břicho (cvik si zvolte, sed-lehy, spodní hmity) a vydržte to měsíc. Každý den. Když jeden den vynecháte, tak se vám trénink přenáší do dalšího dne, kde se načítá. A ani nemusíte vše udělat najednou. Co padesát kliků ráno, 25 po obědě a zbytek večer? Nebo sto kliků ráno, přes den hodím celé břicho a večer dřepíky…?
Důležité je to vydržet a dotáhnout do konce. Za mě je to spíše psychický trénink než fyzický. Trénink pravidelnosti a základního principu. Pokud vydržíte, tak další měsíc můžete počet opakování navýšit. Klidně i týdně a dohromady to praktikujte tři měsíce. Uvidíte, co to s vámi udělá.
Trénink těla začíná v hlavě. Když položíte tenhle základní kámen, máte vyhráno.
P.S.: Skvělou inspiraci o cvičení najdete v knize „trénink vězně“, autorem je Paul „Couch“ Wade.
