V druhém dílu seriálu „Nebojte se, hýbejte se“ vám naše redaktorka Zuzana Končická popíše, jak důležitá je pravidelnost ve všem, co děláte. I ve sportu.
Díl 2: Pravidelně a přiměřeně
V minulém dílu jsme si připomněli několik pozitivních dopadů pohybových aktivit. Pro naši psychiku i tělo je ale důležité hýbat se pravidelně. Tělo si potřebuje na fyzickou zátěž postupně zvyknout, proto bychom měli začít napřed s nižší intenzitou a pozvolna ji zvyšovat.
Není snad nic horšího, než se "jít zničit" třeba jednou za měsíc s pocitem, že jsme ze sebe dostali maximum a teď můžeme nějaký čas odpočívat. Když tělo není na takový nápor zvyklé, velice snadno dochází k úrazům šlach, svalů, kloubů i kostí. Můžeme tak na sobě napáchat víc škody, než kdybychom se nehýbali vůbec.
Pravidelnost v tréninku působí také na naši psychiku. Když budeme mít stanovený sportovní režim, začneme ho brát automaticky. Zcela se tak vytratí "hříšné myšlenky", zda dnes sport nevynechat a nenechat to raději až na zítra... Brzy si jistě uvědomíte, že se na příští trénink těšíte a budete z něj mít ještě větší potěšení.
Jestliže z pravidelného rytmu vypadneme, obtížně už do něj naskočíme zpátky. Jednou za čas se pak těžko přemluvíme, abychom se k pohybu vrátili. Pokud se jedná o sport v kolektivu, mohou navíc nastat reálné obavy, že v době naší nepřítomnosti udělali ostatní větší pokrok a nám zkrátka ujel vlak.
A co když se vám tentokrát nebude chtít? Nehledejte výmluvy, proč dnes nejít, ale řekněte si, proč právě dnes ano!
Kromě pravidelnosti je důležitá také přiměřenost. Každý by měl znát své limity a nepřeceňovat síly. Je potřeba mít reálné cíle, kterých jsme schopni dosáhnout. Postupně je můžete navyšovat a chtít víc. Ať už se jedná o shození pár kil, nabrání svalové hmoty, uběhnutí prvních několika kilometrů, nebo osvojení sportovních dovednostních triků. Vše vyžaduje pravidelný trénink a vytrvalost, výsledky se dříve nebo později dostaví.
Nestyďte se napsat si na papír, co od pohybu očekáváte. Pokud někdy budete váhat, papírek vám připomene, s jakým odhodláním jste do toho šli. Nemusí se přitom jednat čistě jen o kvantitativní záležitosti (více kilometrů, méně kilogramů). Důvody mohou být i jiné – chci mít lepší náladu, vyčistím si hlavu od každodenních povinností, seznámím se s novými lidmi, kteří mají stejný koníček apod.
Stanovení cílů závisí také na aktuální kondici a předchozích zkušenostech s pohybovými aktivitami. Zcela jistě bude mít jiné cíle maminka, vracející se do kondice po porodu, a obézní člověk, kterého jeho nespokojenost s postavou nebo dokonce zdravotní komplikace k pohybu v podstatě "dohnaly". Důležitou roli hraje také věk. Jak se říká, začít se dá v každém věku, ale rozhodně ne všechny pohybové aktivity jsou vhodné pro všechny věkové skupiny.
Každý si jistě aspoň jednou v životě dal novoroční předsevzetí, které šlo možná už v prvním lednovém týdnu do koše. Proto je dobré nepřecenit své cíle a síly. Zkušený sportovec to má v tomto ohledu snazší, už zná své tělo a má představu o tom, čeho je schopen. S největší pravděpodobností také přesně ví, jakou aktivitu zvolit.
Ale co když se chystáme sportovat poprvé? Jakou pohybovou aktivitu si v začátcích vybrat, o tom si povíme zase v příštím díle. Už ve čtvrtek 8. dubna.